Analytik (@Analytik_IT) header
Analytik (@Analytik_IT) profile picture

Přes 30 let se věnuji IT z pozice analytika, publicisty a komentátora. Od roku 1999 vedu časopis IT Systems o podnikové informatice a web https://teapawt.net/t.co/QnR1jKpsqY

Brno
Joined March 2024
Photo by Analytik (@Analytik_IT)Photo by Analytik (@Analytik_IT)
Ani v červnovém vydání IT Systems nemohla chybět naše pravidelná rubrika IT právo. Martin Bartoň se v ní věnuje otázce ochrany duševního vlastnictví v éře AI. Poradí si právo se změnami, které umělé inteligence přináší?
Když kód už není hlavní know-how. Jak ochránit firemní architekturu, AI orchestraci a systémové prompty před odchodem lidí ke konkurenci. Stejně jako se raketově mění svět IT, mění se i celá řada jeho přidružených oborů, právo nevyjímaje. Relativně pohodlná stabilita ve způsobu ochrany duševního vlastnictví (IP) ve společnostech umožnila právníkům vybudovat si osvědčené a přiměřeně fungující postupy, jak chránit nehmotná aktiva – především skrze ochranu zdrojového kódu. Poradí si ale právo se změnou, která přišla? Přestože variant je více, zaměříme se v článku hlavně na tři – ochranu skrze autorská práva, dohody o mlčenlivosti a konkurenční doložky.… Více na: systemonline.cz/business-int…
7
Jaroslav Menčík ve svém článku rozebírá dopady nařízení AI Act a varuje, že jeho implementace je komplexnější, než si část firem připouští.
AI Act v praxi. Čekání na „jasnější pravidla“ ohrožuje váš byznys. Více než rok po vstupu prvních částí evropského nařízení o umělé inteligenci (AI Act) v účinnost se ukazuje, že realita implementace AI Actu je střízlivější, než mnozí předpokládali, zároveň ale komplexnější, než si část firem připouští. Zatímco velké společnosti a jejich právní týmy se plně připravují na nové povinnosti, většina menších a středních podniků stále tápe v základních otázkách: jaké povinnosti se na ně vůbec vztahují, v jaké roli ve vztahu k AI Act vystupují a kde začít… Více na: systemonline.cz/business-int…
Marek Stanovský ve svém článku z červnového vydání IT Systems vysvětluje rozdíl mezi skladovou evidencí a řízeným skladem. Poukazuje přitom na rostoucí význam moderního řízení skladů. Ze zázemí se stává klíčový článek celého dodavatelského řetězce.
Digitalizovaný chaos je pořád chaos. Od skladu po spedici rozhodují data a lidé, ne nákup systémů. Digitalizace se v logistice stala zaklínadlem. Firmy pod tlakem kolísající poptávky a nedostatku lidí nakupují robustní systémy v naději, že provozní problémy vyřeší samy od sebe. Výsledkem ale bývá jen digitalizovaný chaos: procesy jsou rychlejší a dražší, ale stejně neefektivní jako dřív, jen hůř opravitelné. Za ta léta jsem viděl dost projektů, abych věděl, kde se úspěch láme. A opravdu to není o technice. Záleží na tom, jestli se firma dokáže učit. Z vlastních dat, z vlastních chyb a od vlastních lidí… Více na: systemonline.cz/it-pro-logis…
1
Problematice kyberbezpečnosti v průmyslu se v tomto článku věnuje Martin Vysata, který podrobně rozebral dopady nařízení CRA z hlediska automotive a hi-tech odvětví. Uvádí, že CRA udělá z kyberbezpečnosti doslova vstupenku na trh EU. Kdo nebude bezpečný, nebude prodávat.
Kyberbezpečnost jako povinná výbava digitálního produktu. O nařízení CRA očima automotive a hi-tech průmyslu. Kdo nebude bezpečný, nebude prodávat. Cyber Resilience Act od roku 2027 udělá z kyberbezpečnosti vstupenku na trh EU. U části digitálních produktů i podmínku pro CE označení. Co to znamená pro automotive, hi-tech, dodavatele a celý životní cyklus produktu? A jak se připravit chytře, ať to plní cíle, ne šanony? Více na: systemonline.cz/automotive-i…
1
V žádném vydání IT Systems nemůže chybět naše pravidelná rubrika IT právo. Advokát Jiří Matzner s v ní věnuje právním aspektům umělé inteligence, konkrétně otázce autorských práv k dílům vytvořeným pomocí AI. Rozebírá tuto problematice ve světle nové judikatury…
Autorská práva k dílu vytvořenému AI ve světle nové judikatury. Rozmach umělé inteligence zásadně proměňuje způsob, jakým vznikají obrazy, hudba, grafické návrhy či jiné výsledky kreativní činnosti. Přirozeně tak vyvstává otázka, za jakých podmínek mohou být podobné výstupy vytvořené za pomoci AI považovány za autorská díla a jakou roli při jejich vzniku musí sehrát člověk. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění (dále jen „autorský zákon“) na tyto otázky zatím nedává jasnou odpověď. O to významnější roli hraje soudní judikatura, která postupně začíná vymezovat hranici mezi AI jako pouhým nástrojem v rukou člověka a AI jako autonomním tvůrcem kreativního obsahu… Více na: systemonline.cz/business-int…
3
Automobilovému průmyslu se v aktuálním vydání IT Systems věnujeme nejen z pohledu řízení výroby. Např. Jakub Radiměřský ve svém článku vysvětluje, co se skrývá za zkratkou TISAX, která se už stala etalonem informační bezpečnosti a klíčovou podmínkou pro spolupráci s OEM lídry.
TISAX: etalon informační bezpečnosti v automotive. Kyberbezpečnost se stává podmínkou pro spolupráci s OEM lídry v automobilovém průmyslu. „Nasdílejte nám váš TISAX label”. Tenhle požadavek přistává na stole čím dál víc firmám, které chtějí zakázky s OEM lídry a Tier dodavateli v automotive. V tomto článku si ukážeme, proč to tak je, o čem je TISAX, jak řeší dodavatelská rizika a jak se připravit na získání labelu. Více na: systemonline.cz/automotive-i…
5
Martin Srdinko ze společnosti Panasonic Automotive Systems Czech v tomto rozhovoru popisuje zkušenosti s nasazením systému SAP Digital Manufacturing a vysvětluje, proč je jednotná datová základna klíčovým předpokladem pro další rozvoj řízení výroby.
„Nový systém nám umožní konsolidovat reporting a vidět vztahy mezi jednotlivými částmi výrobního procesu“ říká Martin Srdínko, vedoucí výrobního inženýringu Panasonic Automotive Systems. Martin Srdínko, vedoucí výrobního inženýringu Panasonic Automotive Systems ČR, mi umožnil navštívit přímo za ostrého provozu výrobní prostory jejich pardubického závodu. Mohl jsem si tak na vlastní oči prohlédnout, jak vypadá moderní automotive výroba, když se spojí technologická vyspělost a silná firemní kultura. Prošel jsem několik výrobních hal s množstvím různých výrobních linek včetně té, na které už proběhla implementace systému SAP Digital Manufacturing. Ten by zde měl postupně pokrýt většinu výroby, což firmě umožní například konsolidovat reporting a získat ucelený přehled nad jednotlivými výrobními procesy. Martin Srdínko ale o novém systému říká, že jej vnímá především jako investici do budoucna, jako platformu pro další modernizaci řízení výroby. Martin Srdínko, vedoucí výrobního inženýringu Panasonic Automotive Systems ČR, mi umožnil navštívit přímo za ostrého provozu výrobní prostory jejich pardubického závodu. Mohl jsem si tak na vlastní oči prohlédnout, jak vypadá moderní automotive výroba, když se spojí technologická vyspělost a silná firemní kultura. Prošel jsem několik výrobních hal s množstvím různých výrobních linek včetně té, na které už proběhla implementace systému SAP Digital Manufacturing. Ten by zde měl postupně pokrýt většinu výroby, což firmě umožní například konsolidovat reporting a získat ucelený přehled nad jednotlivými výrobními procesy. Martin Srdínko ale o novém systému říká, že jej vnímá především jako investici do budoucna, jako platformu pro další modernizaci řízení výroby.… Více na: systemonline.cz/rizeni-vyrob…
6
Do digitalizace výroby se často investují obrovské částky, ale přitom se zapomíná na nejdůležitější článek procesního řetězce – pracovníky v první linii. Jak efektivně propojit lidi s technologiemi, daty a podnikovými procesy? Jedno z řešení vám představí Miloš Klapal…
Digitální transformace výroby začíná u lidí na dílně. Poka od IFS propojuje lidi s technologiemi, daty a podnikovými procesy. Do robustních ERP systémů a automatizace strojů se investují obrovské částky. Často ale zapomínáme na ten nejdůležitější článek procesního řetězce – pracovníky v první linii (Frontline Workers). Platforma IFS Poka efektivně propojuje lidi s technologiemi, daty a podnikovými procesy v reálném čase. Výsledkem je eliminace papírové dokumentace, snížení chybovosti a rapidní zrychlení onboardingu. Základní myšlenka je jednoduchá: digitální transformace výroby nezačíná u strojů ani informačních systémů, ale u lidí na dílně. Operátoři, technici, seřizovači nebo mistři potřebují mít k dispozici správné informace ve správný okamžik a v kontextu konkrétní činnosti. Poka proto vytváří jednotné digitální prostředí, které nahrazuje papírovou dokumentaci, zjednodušuje komunikaci a zpřístupňuje provozní znalosti přímo na pracovišti… Více na: systemonline.cz/rizeni-vyrob…
1
Zajímavý pohled na využití AI ve výrobních podnicích nabízí ve svém článku Jakub Radiměřský ze společnosti Top Solution, který vás možná překvapí, jak výrazně se může průmyslu dotknout evropské nařízení o umělé inteligenci neboli AI Act.
AI Act ve výrobě: Konec inovací, záchrana lidstva nebo jen humbuk? Ještě nedávno byla AI ve výrobě téma pro inovační konference a pár odvážlivců. Dnes pomáhá plánovat údržbu, hledat vady, analyzovat reklamace nebo podporovat vývoj. Kde je nadšení z produktivity, tam ale musí být i vědomí rizik. Právě to řeší AI Act (Nařízení o umělé inteligenci). Co nová regulace přináší do výroby a jak se na to připravit chytře? AI se do firmy často dostane nenápadně. Ne přes velký strategický projekt, ale přes zaměstnance, který si otevře veřejný nástroj a řekne si: „Tohle mi ušetří dvě hodiny práce.“ A ono často fakt ušetří. Jenže čím víc se AI stává běžným pracovním nástrojem, tím méně si firmy mohou dovolit používat ji „tak nějak po cestě“. Zvlášť ve výrobě, kde se pracuje s prototypy, výkresy, zákaznickými daty, výrobními postupy, know-how, HR informacemi i systémy, které mohou ovlivnit kvalitu, bezpečnost nebo kontinuitu provozu. Do toho přichází AI Act. Ve veřejné debatě je to buď „konec inovací“, nebo „záchrana lidstva“. Ve skutečnosti jde spíše o tlak na to, aby se AI používala s vědomím rizik, ne jen s nadšením z produktivity. AI Act staví na rizikovém přístupu: čím větší dopad může mít AI na zdraví, bezpečnost nebo lidská práva, tím přísnější pravidla pro ni platí… Více na: systemonline.cz/rizeni-vyrob…
1
Zuzana Kubíková z RSM Technology CZ v tomto článku zdůrazňuje přesah implementace ERP systému, která bývá často chybně vnímána jako technologický projekt. Varuje, že tento pohled je nebezpečně zjednodušený, protože je to pro firmy jeden z nejzásadnějších transformačních zásahů.
ERP jako transformační projekt. Proč nejde o IT implementaci, ale o změnu řízení? ERP bývá často vnímáno jako technologický systém, který nahradí účetnictví, sjednotí data a zjednoduší reporting. Tento pohled je ale nebezpečně zjednodušený, protože moderní ERP není IT projekt. Je to jeden z nejzásadnějších transformačních zásahů, do kterých se firma v průběhu svého fungování pouští. Zavedení ERP výrazně mění každodenní práci. Informace, které dříve existovaly v izolovaných excelech nebo v hlavách klíčových zaměstnanců, se stávají součástí jednoho řízeného prostředí. Firmy, které ERP chápou pouze jako technologickou výměnu systému, sice často „úspěšně implementují“, ale nikdy z investice nezískají skutečnou hodnotu. Právě zde pak vzniká napětí. ERP systematicky odstraňuje neformální postupy a „obnažuje“ slabá místa v řízení. Pokud management společnosti tuto skutečnost nepřijme jako příležitost, narazí na odpor uživatelů, paralelní vedení agend mimo systém a ztrátu důvěry v celé řešení.… Více na: systemonline.cz/erp/erp-jako…
16
Petr Blabla, který je zakladatelem Adastra Lab, se v tomto článku věnuje IoT technologiím, jejichž využití se postupně posouvá z pilotních projektů do produkčního nasazení. Představuje konkrétní scénáře využití IoT v retailu a logistice.
IoT přináší do retailu a logistiky data, která dříve neexistovala. Firmy dnes detailně analyzují online kampaně, konverzní poměry i chování uživatelů na webu. Paradoxně ale často nemají přesná data o tom, co se děje v jejich kamenných prodejnách, distribučních centrech nebo během samotné přepravy zboží. Fyzický svět byl dlouho posledním „blackboxem“ digitalizace. Zároveň ale roste počet firem, které tuto problematiku systematicky řeší. IoT technologie se i v České republice postupně posouvají z pilotních projektů do produkčního nasazení, zejména v logistice, retailu, výrobě, odpadovém hospodářství a energetice… Více na: systemonline.cz/business-int…
9
Patrik Horný zde komentuje výsledky aktuálního průzkumu o digitální suverenitě firem, který realizoval Stratox spolu se CFO Clubem ČR mezi finančními řediteli v průběhu dubna. Vyplynulo z něj, že digitální suverenita často existuje jen na papíře a v představách vedení firem.
Digitální suverenita často existuje jen na papíře a představách vedení firem. Až 80 % dotázaných finančních ředitelů tvrdí, že by ve svých firmách cloudovou platformu změnilo snadno. Zároveň ale 60 % z nich nemá definovanou funkční exit strategii, z toho počtu ji pak 40 % nemá vůbec a dalších 20 % ani neví, že existuje. To znamená, že mnoho firem svou schopnost odejít (změnit dodavatele) přeceňuje, protože migraci cloudu nikdy reálně netestovalo. A bez otestované exit strategie je tvrzení o snadné změně cloudu spíše iluze než reálná schopnost. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu o digitální suverenitě firem, jež realizoval Stratox spolu se CFO Clubem ČR mezi tuzemskými finančními řediteli v průběhu dubna… Více na: systemonline.cz/it-pravo/dig…
2
Antonio Neri z HPE v tomto článku upozorňuje, že dosavadní nástroje ochrany digitální suverenity si často vybírají svou daň. Regulatorní požadavky přidávají náklady a komplexitu, pravidla „kupuj lokálně“ mohou firmám uzavřít přístup ke špičkovým platformám.
Cesta ke konkurenceschopnosti a digitální suverenitě. AI mění rovnici suverenity. Debata o digitální suverenitě už dnes není jen teoretická. Geopolitické napětí, výpadky v dodavatelských řetězcích a rostoucí kybernetická rizika přesvědčily vlády i podniky o tom, že musejí mít kontrolu nad technologiemi, na nichž závisí jejich prosperita. Dosavadní nástroje ochrany digitální suverenity si však často vybíraly svou daň. Regulatorní požadavky přidávají náklady a komplexitu, pravidla „kupuj lokálně" mohou inovativním firmám uzavřít přístup ke špičkovým platformám a štědré dotace jen těžko smazávají propast vůči hrstce globálních technologických lídrů… Více na: systemonline.cz/business-int…
1
Karel Sasín v tomto článku varuje, že adopce AI často předběhla pochopení jejích dopadů. Nasazení AI podle něj balancuje mezi výkonem a zranitelností. Firmy dávají AI přístup ke kompletnímu kódu svých systémů a často netuší, co tím riskují.
Firmy dávají AI přístup ke svému kódu a často netuší, co tím riskují. Retail a e-commerce dnes procházejí transformací, kterou pohání změna zákaznického chování, tlak na automatizaci a v poslední době stále častěji také umělá inteligence. Vedle technologického pokroku ale vidíme i druhý, méně diskutovaný trend. Všichni sice známe přísloví o dobrém sluhovi a zlém pánovi, ale v posledním půl roce jsem přesto viděl dva případy, kdy měla proces deploymentu do produkce z velké části na starosti AI. To s sebou ale přináší rizika, která nejsou vždy dostatečně zohledněná… Více na: systemonline.cz/business-int…
17
Sara Maldon v tomto článku varuje před tím, když AI funguje jako „black box“, u kterého nevidíme dovnitř. Cesta z pilotního režimu do ostré produkce by podle ní měla vést skrze nastavení pravidel pomocí vizuální orchestrace, která vnáší do práce AI tolik potřebný řád a důvěru.
Z pilotu do produkce. Proč vizuální orchestrace rozhoduje o úspěchu AI agentů. Experimenty, pokusy-omyly, hraní si, objevování. Sem tam pád na zem, často aha moment. Proč ne? Nástup AI je a byl zběsilý a prudký, a kdo z téhle horské dráhy alespoň jednou nevyletěl, ať hodí kamenem. Takhle nějak bychom mohli charakterizovat loňský rok, kdy se firmy po opatrném našlapování vrhly do nasazování AI do procesů – ale šlo vlastně o takové pilotní období. Nultá sezona. Letos přirozeně navazuje posun. Management ani investoři už nechtějí laborovat, ale čekají konkrétní výsledky, měřitelný dopad a také návratnost svých investic. Cesta z pilotního režimu do ostré produkce však vede skrze otevření pověstné „černé skříňky“ a nastavení jasných pravidel pomocí vizuální orchestrace, která vnáší do práce AI agentů tolik potřebný řád a důvěru… Více na: systemonline.cz/business-int…
117
Na význam práce s daty ve výrobě poukazuje v tomto článku Jaromír Barták. Uvádí, že každá firma je jen tak rychlá, jak rychlá jsou její data. Když management vidí data v reálném čase, přestane žít v dojmech a začne žít v číslech. Proto digitalizace ve výrobě začíná u reportingu.
Proč digitalizace ve výrobě začíná u reportingu? Každá firma je jen tak rychlá, jak rychlá jsou její data. V každé firmě vzniká každý měsíc to, čemu se říká „reporting package“. Sada čísel, tabulek a grafů, která má manažerům podat komplexní obrázek o tom, jak si firma stojí a co se v ní děje. Kde jsou náklady, jaké jsou výnosy, co fungovalo a co ne. Bez toho se nedá řídit vůbec nic, a přesto se najdou firmy, ve kterých trvá jeho vypracování týdny. Proveďme si spolu takový rychlý, cvičný test. Právě skončil uplynulý měsíc – za kolik dní jste měli k dispozici kompletní reporting? Za tři? Za pět? Za deset? Znám firmy, které na svá čísla čekají i tři týdny. Pokud váš reporting package trvá déle než 5 pracovních dní, máte před sebou konkrétní, jasné téma, do kterého se okamžitě pustit… Více na: systemonline.cz/rizeni-vyrob…
1
Významnou součástí aktuálního vydání IT Systems je příloha věnovaná řešením pro výrobní podniky. Chtěl bych v ní upozornit zejména na článek, ve kterém Marek Stanovský z ITeuro vysvětluje, proč výrobní firma potřebuje jednu provozní realitu.
Od WMS až po AI: Proč výrobní firma potřebuje jednu provozní realitu. Ve výrobní firmách dnes ERP, WMS a MES netvoří tři oddělené světy, ale jeden propojený ekosystém řízení. ERP drží pohromadě obchodní, finanční a plánovací část firmy a určuje, co je potřeba vyrobit, nakoupit nebo dodat. MES tento plán převádí do reality výroby, sleduje průběh zakázek na úrovni strojů, linek a operátorů a ukazuje, kde vznikají prostoje, zmetky nebo kapacitní omezení. WMS pak zajišťuje, aby materiál, polotovary i hotové výrobky byly ve správný čas na správném místě — od příjmu a skladování až po vyskladnění a expedici. Teprve jejich vzájemné propojení dává firmám aktuální obraz o tom, co se děje v kanceláři, ve skladu i přímo na dílně, a umožňuje řídit provoz podle skutečných dat, ne podle odhadů nebo opožděných reportů… Více na: systemonline.cz/rizeni-vyrob…
2
Jakub Szlaurse dlouhodobě věnuje tématu digitalizace průmyslu a v poslední době především AI. V tomto článku zdůrazňuje, že AI v průmyslu by neměla být „černá skříňka“ s věšteckými schopnostmi, ale expertní systém, který zefektivňuje například proces údržby.
Inteligentní asistence jako odpověď na neplánované prostoje. Současná debata o digitální transformaci ve výrobních odvětvích často sklouzává k teoretickým konceptům prediktivní údržby, které slibují eliminaci poruch prostřednictvím pokročilých algoritmů. V praxi je však zásadní oddělit marketingové narativy od reálných provozních potřeb. My se proto díváme na nasazení umělé inteligence v průmyslu jinak. AI by neměla být „černá skříňka“ s věšteckými schopnostmi, ale expertní systém, který zefektivňuje proces údržby a diagnostiku poruch a pomáhá stabilizovat výrobu v momentech kritického selhání, které může způsobit obrovské škody. V prostředí automobilového průmyslu, zejména u Tier-1 dodavatelů, totiž může každá minuta neplánované odstávky znamenat ztráty v řádech desítek tisíc eur. Například Siemens ve své výroční zprávě uvádí pro typický automobilový závod ztrátu až 35 tisíc eur za minutu… Více na: systemonline.cz/rizeni-vyrob…
2
Advokát Jindřich Vítek v tomto článku upozorňuje na nejčastější opomenutí a nedorozumění, se kterými se v praxi setkává při implementaci nového zákona o kybernetické bezpečnosti.
Nejčastější opomenutí a nedorozumění při implementaci nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Dne 1. listopadu 2025 nabyl účinnosti nový zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (dále jen „ZOKB“), který v rámci transpozice evropské směrnice NIS2 zásadně změnil přístup k ochraně důležitých informačních a komunikačních systémů. Účelem nového zákona je posílit odolnost veřejné a soukromé sféry vůči kybernetickým útokům a zajistit, aby služby, které jsou pro chod společnosti klíčové, fungovaly i v krizových situacích. V tomto článku bychom se zaměřili na otázky týkající se implementace nových zákonných povinností a posvítili si na chyby, přešlapy a nedorozumění, které při praktické implementaci zákona často vznikají… Více na: systemonline.cz/it-security/…
8
Zbyněk Lebduška z Fortinetu v tomto článku podrobně popsal dva klíčové pilíře moderní kybernetické bezpečnosti, kterými jsou princip nejmenších oprávnění (PoLP) a správa privilegovaného přístupu (PAM). Článek z minulého vydání IT Systems už je volně na webu.
Klíčové pilíře moderní kybernetické bezpečnosti: Princip nejmenších oprávnění (PoLP) a správa privilegovaného přístupu (PAM). V éře digitální transformace, kdy organizace migrují do cloudu, zavádějí automatizaci a propojují stále komplexnější IT ekosystémy, se otázka správy přístupových práv stává kritickou pro kybernetickou bezpečnost. Dva základní bezpečnostní principy – Principle of Least Privilege (PoLP) neboli princip nejmenších oprávnění a Privileged Access Management (PAM) – představují základ efektivní ochrany proti moderním hrozbám. V dnešní době již většina organizací buduje svou bezpečnostní infrastrukturu s využitím sofistikovaných technologií a investuje do ní značné prostředky. Oblast řízení a kontroly přístupových práv však často zůstává řešena nedostatečně, čímž vzniká prostor, který mohou útočníci snadno zneužít… Více na: systemonline.cz/it-security/…
6