Borowitz - I stand with Ukraine and Israel

Voníš mi: Tvé kroky jak ozvěna, Hříšná jsi, nádherná. Tvé křivky jak tóny laskavé, hudba vzdálená. Hladím Tě, šíji nádhernou, boky Tvé rozezním, polibek mou odměnou. Oblékám Tě v dotyky, Choulíš se tóninou durovou, Purpurová jak Amaranth Vzácný diamant. Voníš mi. #twipoezie

Et in Arcadia ego. In pratis viridibus, ubi pastores canunt, flumina clara fluunt, floresque rident omnes. Et in Arcadia ego. Sub caelo sereno, in valle beata, Arcadia felix, vita sine cura. Sed inter flores, umbra tumuli surgit: marmor silentii, Inscriptio legitur : „Et in Arcadia ego.“ Mors etiam hic habitat, sub umbra fagi, et astra radiant. Gaudia brevia sunt et pulchritudo ipsa clamat Memento mori ... #twipoezie

Sir Patrick Stewart - R.I.P 🥀🙏

Tak jsem si pana prezidenta @prezidentpavel poslechl až dnes. Tedy toto, vážení, toto je projev hlavy státu takový jak má být. A jestli někdo říká, že tento projev je špatný, tak je buď idiot a nebo vědomý škůdce národa. cnn.iprima.cz/videa/projev-p…

Tak, když je dnes ten svátek….. youtube.com/shorts/S_oFTpFaz…

A že to té Alče sekne, co? @alenaschillerov

Fantastico. 😍 Farò un viaggio nella mia amata Firenze: Rinascimento, Quello è il mio tempo, scolpirei statue vergognose con maestria. Dipingerei quadri per scherzo, inonderei il mondo intero di musica.

Tak na tohle se těším, až to bude v reálu. Jednou to přijde ....

Na pohřbu Miloše Zemana …

Co by se tam nechalo tak napsat? Na pět? Blbec ne, to je diagnóza .... jo jasně: BABIŠ

Tak jako asi dobré ráno všem ...

Také máte rádi úplněk a měsíc?

Tak a je to tam, co slunce nesvítí. RuSSká gubernie Slovensko si pořídila F-16. To abychom na hranice postavili patřičné systémy protivzdušné obrany. Dokud bude @RobertFicoSVK u moci na Slovensku, tak je to prodloužená ruka RuSSka, která má ve výzbroji západní stíhačky a je ochotná zaútočit na členy NATO. viz. Slovensko už nebude potřebovat pomoc Česka při kontrole vzdušného prostoru - pořídilo si stíhačky F16 novinky.cz/clanek/zahranicni…

#bylonebylo , ale já vím, že bylo. Tedy: Jak chutnalo pivo před 4000 lety a jak před 2000 lety v porovnání se současností? Před cca 4000 lety (Mezopotámie a Egypt, kolem 2000 př. n. l.) Pivo bylo základní potravinou a nápojem (na rozdíl od vína, které bylo elitnější). Vařilo se z: sladového ječmene (někdy emmeru), často s přídavkem bappir (speciálních ječmenných chlebových placek), datlí nebo datlového sirupu, někdy medu a bylin. Bez chmele. Fermentace probíhala divokými kvasinkami a bakteriemi. Výsledek: husté, kalné, neprůhledné – spíš řídká kaše než tekutina, sladké (z datlí/medu) + mírně kyselé, chlebové/obilné chutě, nízký alkohol (zhruba 2–5 %), málo sycené, pilo se brčkem z velké nádoby, aby se nepolykaly částice. Sumerové měli desítky druhů piva a hymnus na bohyni Ninkasi je zároveň receptem. Egyptské pivo bylo podobné (dělníci na pyramidách dostávali denní příděly). Před cca 2000 lety (římská doba) Ve Středomoří dominovalo víno. Římané považovali pivo za nápoj „barbarů“. V severní Evropě (Keltové, Germáni) se pivo vařilo dál – z ječmene, ovsa, žita, často s bylinami (pelyněk, jalovec apod.) místo chmele. Chuťově to bylo tmavé, často uzené (sušení sladu nad ohněm) a mírně kyselé. Rekonstrukce jako Dogfish Head Midas Touch (podle chemické analýzy z hrobky v Gordiu) ukazují směsi ječmene, medu a vína – sladší, aromatické hybridy. Starověké pivo by vám dnes připadalo spíš jako hustší, mírně kyselý a sladký „obílní smoothie“ než jako pilsner nebo IPA. Dnešní piva jsou technologicky mnohem čistší, stabilnější a hořčí díky chmelu (ten se běžně začal používat až ve středověku). Nejblíž starému stylu jsou dnes některá farmhouse ales, gruity nebo experimentální rekonstrukce (např. Midas Touch). No a tady máte návod jak se tu břečku uvařit: Pivo se v minulosti vařilo úplně jinak než dnes. Nejlépe to známe z Mezopotámie a Egypta (kolem 2000 př. n. l. a dříve) a částečně z keltsko-germánské Evropy v římské době. Klasický mezopotámský / egyptský postup (cca 4000–3500 let zpět) Základem byl ječmen (někdy emmer – prastarý druh pšenice). Chmel se nepoužíval. Sladování (malting) Ječmen se namočil, nechal naklíčit a pak vysušil. Tím se aktivovaly enzymy, které později přeměnily škrob na cukry. Bappir (pivní chléb) Část sladu (nebo směs sladu a nesladového obilí) se smíchala s vodou do těsta, někdy s datlemi nebo medem, a upekl se na tvrdé placky nebo chleby. Tento bappir sloužil jako zdroj enzymů, chuť a někdy i kvasinek. Je to klíčový prvek, který popisuje slavný Hymnus na Ninkasi (bohyni piva, cca 1800 př. n. l.). Macerace / rmutování Bappir se rozdrolil a smíchal s dalším sladem a vodou. V Egyptě se často používala dvou-fázová metoda: jedna část studená (zachová enzymy), druhá horká (uvolní škroby). Směs se nechala „pracovat“, aby vznikla sladká mladina (wort). Dodatečné přísady Přidávaly se datle, datlový sirup nebo med – na sladkost i pro více cukru na fermentaci. Fermentace Směs se přelila do hliněných nádob a nechala kvasit divokými kvasinkami a bakteriemi z prostředí. Často se filtrovala do druhé nádoby (v hymnu se mluví o „filtrační nádobě, která vydává příjemný zvuk“). Pití a konzumace Pivo bylo husté a kalné (plné částic obilí), proto se pilo brčkem z velké nádoby. Alkohol byl nízký (cca 2–5 %). Egyptské modely z hrobů ukazují i cezení přes plátno – jejich pivo bylo někdy o něco tekutější než mezopotámské. Keltsko-germánská Evropa (cca 2000–2500 let zpět) Slad se často sušil nad ohněm → uzená chuť. Rmut se ohříval horkými kameny v dřevěných kádích. Místo chmele se používaly byliny (pelyněk, jalovec, někdy i další rostliny). Fermentace byla opět spontánní (divoké kvasinky + mléčné bakterie → kyselost). Starověké vaření bylo tedy blíže k domácímu „chlebovému“ pivu než k modernímu pivovarnictví. Proces byl jednodušší, méně kontrolovaný a pivo bylo spíš výživným nápojem než čistým požitek.

Bingo.😂