Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace

📱 Mobily, aplikace a další digitální technologie ve výuce. Kdy pomáhají a kdy odvádějí pozornost? Mezinárodní šetření PISA 2025 se zaměřilo také na digitální rozptylování žáků během vyučování. Podle 32 % českých patnáctiletých žáků dochází k rozptylování digitálními zařízeními a aplikacemi ve většině nebo v každé hodině přírodovědných předmětů. V průměru zemí OECD i EU uvádí stejně časté rozptylování 28 % žáků. Zjištění mají souvislost také s výsledky v přírodních vědách: 🔹Žáci, kteří uvádějí časté digitální rozptylování, dosahují v průměru nižších výsledků než ostatní. 🔹V České republice činí rozdíl 10 bodů i po zohlednění socioekonomického zázemí. 🔹Podobná negativní souvislost se projevuje ve většině zemí OECD a EU. Nejde ovšem o důkaz, že digitální technologie samy o sobě zhoršují výsledky žáků. Významnou roli může hrát způsob jejich používání, organizace výuky i pravidla nastavená školou. 📄 Zjištění tak připomínají, že smysluplné využívání digitálních technologií musí jít ruku v ruce s podporou pozornosti a aktivního zapojení žáků do výuky. Více ukazuje Národní zpráva PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD #AI

💻 Čím více technologií ve výuce, tím lepší výsledky? PISA 2025 ukazuje, že tak jednoduché to není Čeští patnáctiletí žáci, kteří podle svého vyjádření používali digitální zařízení a aplikace pro výukové účely ve škole nejvýše jednu hodinu denně, dosahovali v přírodních vědách nejlepšího průměrného výsledku – 516 bodů. Jak si vedly další skupiny? 🔹Žádné používání – 475 bodů 🔹Do jedné hodiny – 516 bodů 🔹Více než jednu až dvě hodiny – 498 bodů 🔹Více než dvě až tři hodiny – 482 bodů 🔹Více než tři až pět hodin – 479 bodů 🔹Více než sedm hodin – 476 bodů Uvedené hodnoty zohledňují socioekonomické zázemí žáků. PISA tak ukazuje, že delší používání digitálních technologií pro výukové účely ve škole není samo o sobě spojeno s lepšími výsledky. Důležité upozornění: jde o statistickou souvislost. Z výsledků nelze vyvozovat, že právě délka používání technologií způsobuje lepší či horší výsledky. 📄 Pro školy je proto podstatná především otázka, jak technologie smysluplně využívat při učení. Podrobnosti v Národní zprávě PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

🤖 AI už patří k běžné školní práci. Využívá ji 88 % českých patnáctiletých žáků PISA 2025 nově sledovala, jak žáci používají chatboty s umělou inteligencí při učení, přípravě písemných prací nebo vyhledávání informací. Alespoň jeden ze čtyř sledovaných způsobů využití uvedlo 88 % českých žáků. Průměr EU činí 87 %. Nejčastěji čeští žáci využívají AI ke snazšímu učení: 🔹46 % alespoň jednou týdně ke snazšímu učení, 🔹29 % ke shrnutí zadaného textu, 🔹29 % k přípravě hrubé verze písemných prací, 🔹29 % k předběžnému průzkumu nového tématu. Jak souvisí používání AI s výsledky? Nejednoznačně. Například žáci, kteří AI nepoužívají k předběžnému průzkumu nového tématu nebo k sepsání hrubé verze písemných prací, dosahovali v přírodních vědách přibližně o 10 bodů lepších výsledků než ti, kteří ji k těmto účelům využívají. 📄 Neznamená to ovšem, že AI sama o sobě výsledky zhoršuje. PISA prokazuje souvislosti, nikoli příčiny. Podrobnosti přináší Národní zpráva PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD #AI

💰 Finanční gramotnost není jen o počítání. Jak ji rozvíjet ve výuce? Rozumět finančním informacím, porovnávat možnosti, posuzovat rizika a rozhodovat se v běžných životních situacích. To vše patří k dovednostem, které žáci potřebují nejen ve škole, ale také v každodenním životě. Česká školní inspekce nyní rozšířila nabídku materiálů na portálu Kvalitní škola o nové úlohy a pracovní listy zaměřené na matematickou a zejména finanční gramotnost. Materiály: 🔹vycházejí z mezinárodního šetření PISA 2022, 🔹jsou vytvořené pro potřeby českých základních a středních škol, 🔹zohledňují standard finanční gramotnosti, 🔹nabízejí učitelům konkrétní inspiraci pro práci se žáky. 📄 Cílem je podpořit rozvoj dovedností, které žákům umožňují využívat matematické znalosti a finanční informace při praktickém rozhodování. Nové pracovní listy i další materiály jsou dostupné zde kvalitniskola.cz/Ulohy-a-mat… #ČŠI #PISA

📚 Od výsledků mezinárodních šetření ke konkrétní inspiraci pro výuku Mezinárodní šetření, jako je PISA, nepřinášejí pouze informace o výsledcích žáků. Jejich úlohy mohou být také užitečným podkladem pro rozvoj znalostí a dovedností přímo ve školách. Na portálu Kvalitní škola proto Česká školní inspekce zpřístupňuje uvolněné úlohy a materiály určené učitelům základních a středních škol. Co zde najdete? 🔹Komentované úlohy vycházející z mezinárodních šetření. 🔹Pracovní listy a další materiály využitelné ve výuce. 🔹Inspiraci pro rozvoj matematických, finančních, přírodovědných a čtenářských dovedností. 🔹Materiály pro první a druhý stupeň základních škol i pro školy střední. 🔗 Úlohy mohou sloužit nejen k procvičování znalostí, ale také k rozvoji schopnosti žáků uvažovat, hledat řešení a využívat naučené postupy v různých souvislostech. Materiály jsou volně dostupné zde kvalitniskola.cz/Ulohy-a-mat… #ČŠI #PISA

🧩 Zvládli byste úlohy z mezinárodního šetření PISA lépe než školáci? Zkuste si to PISA nesleduje pouze to, co si patnáctiletí žáci zapamatovali ve škole. Zjišťuje především, zda dokážou své znalosti a dovednosti využívat při řešení problémů v různých situacích. Jak například pracují s informacemi v textu, používají matematiku nebo uplatňují přírodovědné poznatky? Vyzkoušet si to může i veřejnost. OECD zpřístupňuje vybrané uvolněné testové úlohy z oblasti čtení, matematiky a přírodních věd, a to interaktivně a v českém jazyce. 🔹Přečíst text a vyhodnotit informace. 🔹Využít matematiku při řešení praktického problému. 🔹Pracovat s přírodovědnými poznatky a vyvozovat závěry. 📚 Učitelé mohou navíc využít komentované úlohy, pracovní listy a další výukové materiály dostupné prostřednictvím portálu Kvalitní škola zde kvalitniskola.cz/Ulohy-a-mat… #ČŠI #PISA #OECD

⏰ Odklady školní docházky: důležitá je i návaznost vzdělávání Podíl dětí s odkladem školní docházky meziročně klesl, podle výroční zprávy ČŠI za školní rok 2024/2025 však zůstává vysoký. Jaké souvislosti za tím stojí? Zpráva obrací pozornost k tomu, jak mateřské školy rozpoznávají vzdělávací potřeby dětí, jak s těmito poznatky pracují a jak spolupracují se základními školami. Právě v těchto oblastech inspekce nachází prostor pro zlepšení. Která zjištění a doporučení stojí za pozornost? 🔹V některých mateřských školách se poznatky o výsledcích a pokroku dětí nedostatečně využívají při plánování vzdělávání. 🔹ČŠI doporučuje důsledněji využívat pedagogickou diagnostiku k přizpůsobení vzdělávání potřebám jednotlivých dětí. 🔹Doporučuje také posílit spolupráci mateřských a základních škol při předávání informací a adaptaci dětí na školní prostředí. Debata o odkladech tak otevírá konkrétní otázky: Jak včas rozpoznat potřebu podpory? Jak na dosavadní rozvoj dítěte navázat v první třídě? A jak do spolupráce zapojit rodiče? ▶️ Podívejte se na souhrnné video k výroční zprávě, kde představujeme hlavní zjištění a doporučení, která nabízejí podněty k přemýšlení o začátku školní docházky i dalších tématech českého vzdělávání. Podrobnosti jsou na YouTube kanálu zde youtube.com/watch?v=RszpsJT0… #ČŠI #vzdělávání

🔢 Úlohy, bádání a tvůrčí myšlení: co nabídne konference IPs DATA? Jak využít úlohy z mezinárodních šetření při výuce matematiky a přírodovědných předmětů? Jak pracovat s finanční gramotností? A jak dát žákům prostor pro tvůrčí řešení? První konference IPs DATA propojí tato témata s praktickou inspirací pro školy. Mezi vystupujícími budou také tři kolegové z České školní inspekce, jejichž práce zahrnuje analýzu vzdělávacích výsledků, didaktiku i zkušenosti přímo z výuky: 🔹Libor Klement, národní koordinátor šetření TIMSS. Zabývá se hodnocením výsledků v matematice a přírodovědě a v rámci šetření PISA také tvůrčím myšlením. Má zkušenosti jako učitel i ředitel školy. 🔹Michal Blaško, který se věnuje zjišťování přírodovědných dovedností v šetřeních TIMSS a PISA. Současně vyučuje integrované přírodovědné předměty na druhém stupni ZŠ a odborně se zaměřuje na didaktiku chemie a integrovanou přírodovědnou výuku. 🔹Lucie Bird, která analyzuje a interpretuje data z šetření PISA a ICILS. Zaměřuje se především na finanční a digitální gramotnost, včetně souvislostí s předlužeností a používáním sociálních médií. V odpoledním programu si můžete vybrat workshopy zaměřené na matematické a přírodovědné dovednosti, finanční gramotnost, badatelství nebo tvůrčí myšlení. Nabídnou konkrétní úlohy a náměty využitelné ve výuce. Přijďte se seznámit s kolegy z ČŠI a hledat inspiraci pro vlastní pedagogickou práci. MŠMT a ČŠI vás zvou do Brna — vyberte si z programu a přihlaste se do 16. října zde edu.gov.cz/1-konference-ips-… 📅 4. listopadu 2026, 9:00–17:00 📍Institut veřejné správy ECON MUNI, Lipová 41a, Brno 💻Dopolední část také online, odpolední workshopy pouze prezenčně. 📝Registrace do 16. října 2026. Účast je pro registrované zdarma.

📖 Od porozumění textu k práci s informacemi. I to se bude probírat na konferenci IPs DATA Jak rozvíjet čtenářské dovednosti v různých předmětech? Jak do výuky zapojit práci s informacemi a digitální kompetence? Na 1. konferenci IPs DATA dostanou tato témata prostor v odborném programu i v praktickém workshopu. Mezi vystupujícími budou tři kolegyně z oddělení mezinárodních šetření České školní inspekce. Seznamte se s jejich odborným zaměřením: 🔹Zuzana Janotová, národní koordinátorka šetření PIRLS. V ČŠI se od roku 2011 věnuje především mapování čtenářských dovedností žáků v šetřeních PIRLS a PISA. 🔹Denisa Tauberová, která se zaměřuje na čtenářské dovednosti žáků v šetřeních PIRLS a PISA a na datový management mezinárodních šetření. V oddělení mezinárodních šetření ČŠI působí od roku 2014. 🔹Barbora Halbová, národní koordinátorka šetření ICILS a ICCS. Její odborné zaměření zahrnuje čtenářskou a mediální gramotnost, počítačovou a informační gramotnost i občanské dovednosti. Odpolední workshop nabídne propojení čtenářství, informační gramotnosti a digitálních kompetencí. Součástí budou úlohy z mezinárodních šetření, materiály připravené pro české školy i inspirace pro rozvoj čtenářské kultury. Hledáte nové podněty pro práci s textem a informacemi ve výuce? Přijeďte na konferenci, kterou pořádají MŠMT a ČŠI. Využijte příležitost k setkání s odborníky, praktickým ukázkám a sdílení zkušeností. Prohlédněte si program a zaregistrujte se zde edu.gov.cz/1-konference-ips-… 📅 4. listopadu 2026, 9:00–17:00 📍Institut veřejné správy ECON MUNI, Lipová 41a, Brno 💻Dopolední část také online, odpolední workshopy pouze prezenčně. 📝Registrace do 16. října 2026. Účast je pro registrované zdarma.

👩‍🏫 Co pomáhá školám rozvíjet kvalitní výuku? Především učitelé Kvalita výuky souvisí také s tím, jakou podporu mají učitelé a jak škola pracuje na svém rozvoji. Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2024/2025 zdůrazňuje význam pedagogického vedení, spolupráce a profesního učení. Ve školách, jejichž vedení tyto oblasti systematicky podporuje, inspekce častěji zaznamenává výuku, která žáky aktivně zapojuje a přizpůsobuje se jejich rozdílným potřebám. Důležitou součástí obrazu jsou však i personální podmínky. Na co například zpráva upozorňuje? 🔹Stabilní pedagogické týmy a kvalitní vedení patří k významným podmínkám vzdělávání. 🔹Nedostatek kvalifikovaných učitelů v některých aprobacích a regionech omezuje možnosti škol zlepšovat výuku. 🔹Ředitelé vedle pedagogického vedení řeší také personální obtíže a rostoucí administrativní nároky. Zpráva proto zdůrazňuje potřebu soustavné podpory vedení škol. Pro další rozvoj je podstatné, aby školy měly podmínky doporučení skutečně zavádět do praxe. ▶️ Jak tyto poznatky souvisejí s každodenní výukou? Podívejte se na video k výroční zprávě a seznamte se se zjištěními, která mohou být podnětem pro spolupráci škol i komunikaci s rodiči, na YouTube kanálu zde youtube.com/watch?v=RszpsJT0… #ČŠI #vzdělávání

⚖️ Rovné šance: jakou roli hraje škola? Jak velký posun může žák během studia udělat? Inspekční data ukazují školy, jejichž žáci se mezi přijímací zkouškou a maturitou výrazně zlepšují. Výroční zpráva ČŠI tak upozorňuje na možnosti škol ovlivňovat vzdělávací dráhu svých žáků. Současně připomíná, že školy pracují v rozdílných podmínkách. Sociální a ekonomické zázemí žáků, stabilita učitelských týmů i kvalita vedení škol patří k významným faktorům, které se promítají do vzdělávání. Co mimo jiné ukazuje výroční zpráva za školní rok 2024/2025? 🔹U škol s výrazným zlepšením žáků zdůrazňuje kvalitní výuku, soustavnou podporu žáků a spolupráci učitelů. 🔹Upozorňuje na přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání a rozdílné podmínky škol. 🔹Doporučuje cílenou podporu škol působících v sociálně a ekonomicky náročném prostředí. Jak vytvářet příležitosti k úspěchu i pro žáky s méně příznivými výchozími podmínkami? Tato otázka se týká škol, jejich zřizovatelů i vzdělávací politiky. ▶️ V souhrnném videu představujeme hlavní poznatky výroční zprávy a doporučení pro další rozvoj českého vzdělávání. Podívejte se, jaké souvislosti stojí za pozornost při debatě o rovných šancích na YouTube kanálu zde youtube.com/watch?v=RszpsJT0… #ČŠI #vzdělávání

Jak využít výsledky mezinárodních šetření? Potkejte se k tomu s odborníky ČŠI Co nám výsledky českých žáků říkají o vzdělávání? Jaké souvislosti pomáhají odhalit dotazníky pro žáky, učitele a ředitele? A jak mohou školy tyto poznatky využít? Na 1. konferenci IPs DATA se můžete setkat s kolegy z České školní inspekce, kteří se mezinárodním šetřením a jejich interpretaci dlouhodobě věnují. MŠMT a ČŠI vás zvou 4. listopadu do Brna na společné hledání cest od výzkumných zjištění k jejich využití ve školách. Mezi vystupujícími budou: 🔹Josef Basl, vedoucí oddělení mezinárodních šetření ČŠI. Výsledkům žáků a zkušenostem učitelů a ředitelů se věnuje od roku 2005. Má za sebou také koordinaci české účasti ve vybraných cyklech šetření ICILS a TALIS. 🔹Simona Boudová, národní koordinátorka šetření PISA. Zaměřuje se na analýzu dat a dotazníkové zjišťování souvislostí, které doplňují obraz testovaných dovedností žáků. Dopoledne nabídne hlavní zjištění o žácích, učitelích a ředitelích i doporučení pro české prostředí. Odpolední workshopy se zaměří na rozvoj dovedností a praktickou práci s daty. Zajímá vás, jak mohou mezinárodní šetření podpořit přemýšlení o výuce a vedení školy? Přijďte diskutovat s odborníky a sdílet zkušenosti s dalšími účastníky. Prohlédněte si program a zaregistrujte se zde edu.gov.cz/1-konference-ips-… 📅 4. listopadu 2026, 9:00–17:00 📍Institut veřejné správy ECON MUNI, Lipová 41a, Brno 💻Dopolední část také online, odpolední workshopy pouze prezenčně. 📝Registrace do 16. října 2026. Účast je pro registrované zdarma.

📍 Co se stane s výsledky měření tělesné zdatnosti? Smyslem listopadového měření není pouze získat další soubor dat ani vydat závěrečnou zprávu. Zjištění mají přinést konkrétní zpětnou vazbu školám a pomoci lépe zaměřit podporu pohybu a tělesné zdatnosti dětí. Každá zapojená škola získá prostřednictvím aplikace FITPA výsledky jednotlivých aktivit a souhrnné údaje za své třídy a školu. Součástí výstupů bude také celkový ukazatel tělesné zdatnosti a zastoupení žáků v jednotlivých úrovních. Agregovaná data budou společným podkladem pro další práci České školní inspekce a resortů školství, zdravotnictví a sportu. Pomohou ukázat, kde děti potřebují více pohybových příležitostí, s jakými překážkami se školy setkávají a na která opatření je vhodné zaměřit podporu. Zjištění využijeme také při dalším rozvoji programu Aktivní škola a při cílení podpory prostřednictvím projektu KOMPAS. Souhrnné výsledky a jejich souvislosti s podmínkami ve školách zpracuje Česká školní inspekce do závěrečné zprávy na jaře 2027. Nejde o hledání „nejlepších“ a „nejhorších“ škol. Jde o společný podklad pro školství, zdravotnictví a sport a pro podporu dětí a škol tam, kde je nejvíce potřeba. #ČŠI #zdatnost #měření

🏃‍♀️ Koho se měření tělesné zdatnosti týká a co budou žáci absolvovat? Listopadové měření má přinést aktuální a srovnatelný obraz o tělesné zdatnosti žáků a jejím vývoji od předchozího zjišťování. Aby bylo možné výsledky mezi školami i v čase správně porovnat, proběhne podle jednotné metodiky a se stejnou sestavou pohybových aktivit. Zapojí se žáci: 🔹3. ročníků ZŠ 🔹7. ročníků ZŠ 🔹2. ročníků SŠ Ředitel školy může z celého měření nebo z jeho části uvolnit žáky, kteří jsou částečně či úplně uvolněni z tělesné výchovy, a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Žáci základních škol absolvují: 🔹skok daleký z místa 🔹sed–leh 🔹běh 4 × 10 metrů 🔹vytrvalostní člunkový běh Žáci středních škol absolvují sed–leh, skok daleký z místa a vytrvalostní člunkový běh. Běh 4 × 10 metrů u nich nahradí shyby nebo výdrž ve shybu. Nejde o sportovní soutěž ani zkoušku, za kterou by žáci dostávali známku. Výsledky jednotlivých aktivit pomohou zjistit, jak se vyvíjejí různé složky tělesné zdatnosti a ve kterých oblastech je potřeba větší podpora. Harmonogram aktivit si školy nastaví podle vlastních provozních možností v průběhu listopadu. #ČŠI #zdatnost #měření

🏃 V listopadu proběhne měření tělesné zdatnosti žáků Jde o meziresortní projekt propojující oblast školství, zdravotnictví a sportu. Česká školní inspekce zajistí měření a zpracování výsledků, získaná data ale nebudou sloužit pouze ČŠI. Školy dostanou vlastní zpětnou vazbu. Souhrnné výsledky budou společným podkladem pro další rozhodování a cílenou podporu pohybu a tělesné zdatnosti dětí. Nejde tedy o jednorázový sběr dat, který skončí závěrečnou zprávou. Cílem měření není děti známkovat, hodnotit jejich sportovní talent ani vytvářet žebříčky škol. Potřebujeme získat aktuální a srovnatelný obraz o tom, jak se tělesná zdatnost dětí vyvíjí, které její složky jsou silnější či slabší a kde děti a školy potřebují větší podporu. Součástí zjišťování bude také dotazník pro zapojené učitele. Zaměří se na podmínky pro pohyb ve školách, jejich vybavení a překážky, se kterými se učitelé setkávají. 🔐 Do aplikace FITPA se nebudou zadávat jména žáků ani data jejich narození. Každému žákovi škola přidělí vlastní číselný kód. Výsledky škol nebudou sloužit k veřejnému porovnávání ani sestavování žebříčků. Školy dostanou metodické materiály, videonávody i technickou podporu. Samotné měření proběhne v průběhu listopadu 2026. #ČŠI #zdatnost #měření

🧭 Čtyři z deseti českých žáků si nikdy nevytvářejí plán učení PISA 2025 nesleduje pouze to, co patnáctiletí žáci vědí a umějí. Zjišťuje také, zda mají motivaci učit se, dokážou vytrvat a umějí vlastní učení plánovat, hodnotit a přizpůsobovat. Výsledky českých žáků ukazují výrazné rezervy: 🔹55 % se rádo učí nové věci – o 14procentních bodů méně než v průměru OECD. 🔹42 % pracuje na úkolu tak dlouho, dokud není hotový – o 19procentních bodů méně než v OECD. 🔹60 % podle svého vyjádření snadno věci vzdává. 🔹53 % považuje učení nových věcí za nudu. Výrazný rozdíl je patrný také u strategií samostatného učení. Plán si často nebo velmi často vytváří jen přibližně pětina českých žáků. Naopak 41 % si plán učení nedělá nikdy nebo téměř nikdy, přibližně dvakrát více než v průměru OECD a EU. 📄 Nejde tedy jen o otázku píle nebo chuti učit se. Žáci potřebují konkrétní strategie, které jim pomohou stanovit si cíle, plánovat práci, sledovat vlastní pokrok, reagovat na chyby a včas požádat o pomoc. Tyto dovednosti nejsou samozřejmé. Škola je může a má systematicky rozvíjet. Více v Národní zprávě PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

🌍 Čeští žáci environmentálním problémům rozumějí. Méně už věří, že je mohou ovlivnit V environmentálních vědách dosáhli čeští patnáctiletí žáci 488 bodů – o 8 bodů více než průměr OECD a o 15 bodů více než průměr EU. PISA v této oblasti nesledovala jen znalosti o životním prostředí. Zjišťovala také, zda žáci dokážou pracovat s daty, hodnotit důvěryhodnost informací, vysvětlovat dopady lidské činnosti a posuzovat možná řešení environmentálních problémů. Nadprůměrný výsledek ale ostře kontrastuje s postoji českých žáků. Jejich přesvědčení, že mohou přispět ke zlepšení životního prostředí, patří k nejnižším mezi zeměmi OECD a EU. Skeptičtější byli pouze žáci v Nizozemsku a Polsku. 🔹Jen 54 % českých žáků ví, jak spolupracovat s ostatními ve prospěch životního prostředí. V zemích OECD je to v průměru 68 %. 🔹Také důvěra ve schopnost společnosti účinně chránit životní prostředí je v Česku třetí nejnižší. 🔹20 % českých žáků uvedlo, že nikdy neslyšelo o problematice zvyšování podílu skleníkových plynů v atmosféře. 📄 Dobré výsledky v testu tedy samy o sobě nestačí. Vzdělávání by mělo žákům ukazovat, jak mohou své znalosti využít při rozhodování a jak lze environmentální problémy ovlivňovat individuálně i společným jednáním. Více v Národní zprávě PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

💻 Digitální úlohy českým žákům sedí. V PISA výrazně předčili průměr OECD i EU Programování, modelování, práce se zpětnou vazbou nebo hledání a opravování chyb. PISA 2025 nově zjišťovala, jak se patnáctiletí žáci dokážou učit a řešit problémy v interaktivním digitálním prostředí. Českým žákům se v této oblasti dařilo. Dosáhli 517 bodů, tedy o 17 bodů více než činí průměr zemí OECD a o 25 bodů více než průměr Evropské unie. Dobré výsledky potvrzuje také zastoupení žáků v jednotlivých dovednostních úrovních: 🔹72 % českých žáků dosáhlo alespoň třetí úrovně. Mají tedy základy potřebné k rychlému a efektivnímu řešení problémů v digitálním prostředí. 🔹30 % žáků dosáhlo dvou nejvyšších úrovní. Dokážou navrhovat propracovaná řešení, vytvářet efektivní programy bez zbytečných kroků a spolehlivě odhalovat a odstraňovat chyby. 📄 Právě řešení problémů v digitálním prostředí patří k nejvýraznějším přednostem českých žáků. Důležité je tento potenciál dál rozvíjet a propojovat jej s učením napříč vzdělávacími oblastmi. Podrobnosti přináší Národní zpráva PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

🧪 Vyhodnotit data čeští žáci umějí. Kriticky prověřit informace je pro ně těžší Přírodovědné dovednosti nejsou jen znalost vzorců, pojmů a zákonitostí. Patří k nim také schopnost navrhnout zkoumání, interpretovat důkazy, najít potřebné informace a posoudit, zda jsou jejich zdroje důvěryhodné. PISA 2025 odhalila mezi těmito dovednostmi českých žáků rozdíly: 🔹492 bodů získali při navrhování výzkumu a interpretování dat, 🔹490 bodů při vědeckém vysvětlování jevů, 🔹484 bodů při vyhledávání, vyhodnocování a využívání vědeckých informací. Ve všech třech oblastech byli čeští žáci bodově nad průměrem OECD. Práce s informacemi však představuje jejich relativně nejslabší stránku. Právě ta rozhoduje o tom, zda člověk dokáže porovnat různé zdroje, rozlišit vědecky podložené tvrzení od pouhého názoru, odhalit chybu v argumentaci a využít kvalitní informace při rozhodování. 📄 Školy proto potřebují rozvíjet kritickou práci se zdroji napříč vzděláváním. Nestačí žákům předkládat hotová data. Musejí dostávat příležitost informace samostatně hledat, porovnávat, ověřovat a obhajovat závěry důkazy. V digitálním prostředí a při používání AI jde o stále důležitější součást vzdělávání. Podrobnosti přináší Národní zpráva PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

🎓 V Česku stále velmi záleží na tom, kterou školu žák navštěvuje PISA 2025 ukazuje výrazné rozdíly mezi vzdělávacími drahami. Zatímco na víceletých a čtyřletých gymnáziích dosáhli téměř všichni žáci alespoň základní úrovně přírodovědných dovedností, na základních školách pod ní zůstala téměř třetina patnáctiletých. V nematuritních oborech středních škol šlo dokonce o polovinu žáků. Velké rozdíly mezi školami nejsou v mezinárodním srovnání samozřejmostí. V České republice představují 44 % celkových rozdílů ve výsledcích žáků, zatímco průměr OECD činí 31 %. Samotný druh školy není jednoduchou příčinou výsledku. Promítají se do něj předchozí vzdělávací dráha, výběr žáků, jejich rodinné zázemí, složení školy i podmínky, ve kterých výuka probíhá. Zjištění ale upozorňují na podstatné riziko: možnosti žáka rozvíjet své znalosti a dovednosti u nás stále příliš souvisejí s tím, kam jeho vzdělávací cesta směřovala. 📄 Cílem proto nemůže být jen zvyšování celkového průměru. Potřebujeme zmenšovat rozdíly mezi školami a cíleně podporovat ty, ve kterých se soustřeďuje více žáků ohrožených neúspěchem. Podrobnosti přináší Národní zpráva PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD