
Jihočeská náplava v Brně.Jsem #mazalvakci,vyznám se v autech,fotím,piju dobré kafe a věci v horních poličkách jsou přede mnou v bezpečí.
Joined October 2012
- Tweets21.3K
- Following724
- Followers685
- Likes192K
Kutiška retweeted
Postcards are proof that someone paused their life to write to you. In a world of noise, that’s rare.
The mice that live in Pumpkin Cottage .
very windy today as the storm hits parts of the country .So the mice are staying warm and cosy inside the little pumpkin cottage on the mossy hill .
#autumn #PumpkinCottage #pumpkincarvingideas #mousevillage #simondell #therealmouseman
Couple of this years photos converted to colouring in art .
feel free to download and colour in and be sure to share your results in the comments .
Kutiška retweeted
Komu by se chtělo pro nás hlasovat v soutěži, budeme moc rádi. Výhra zimní @vaskyboots je pro mě fakt lákavá. A Sagi dostane pytel mrkve za GDPR. 😆
facebook.com/share/1CKvHEuY9…
Akce fotek v papučích je na podporu mobilních hospiců.🩵
Díky
Kutiška retweeted
🎥 Dnes jsme měli před kamerou skutečnou železniční legendu – nádherného „Delfína“, východoněmeckou motorovou jednotku DR řady VT 18.16. A nechyběl ani parádní rozhovor. Máte se na co těšit! 🐬🚆
#PozorVlak
Kutiška retweeted
Red Arrows se vrací do Prahy! ✈️ V pátek 18. září krátce po 14:00 přeletí nad Vltavou a Karlovým mostem. Tak nezapomeňte mít i tentokrát #HlavuVzhůru! 👀
@rafredarrows @RoyalAirForce @ArmadaCR @jagello2000
Kutiška retweeted
🚨 Policie hledá další účastníky útoku na ostrahu u brněnského hlavního nádraží. 🎥 Skupina agresorů podle policie napadla pracovníky ostrahy po upozornění na zákaz kouření. Dva muži skončili v nemocnici. Policie žádá svědky o pomoc a další záznamy.
Kutiška retweeted
Do laboratoře ženy dlouho nesměly. Když směly, slávu si často odnesl muž vedle. Když měly děti, vypadly z oboru či dokonce umřely. Když zůstaly doma, jejich práce se do žádného seznamu nedostala. Nebo umřely na rakovinu dělohy či prsu dříve, než se dočkaly Nobelovy ceny. V klíčových pozicích upřednostňují muže (Česko má mezi výzkumníky dokonce nejméně žen v celé Unii). To není sedm historek. Právě mezi těmito fakty leží zásadní důvody, proč tolik vědkyň v historických tabulkách chybí.
Mnozí z vás sledují mé každodenní příběhy opomíjených žen ve vědě. Tento příspěvek bude jiný, ale možná nejdůležitější v celé sérii (a na konci mám na vás jeden úkol). „Inspirovala“ mě k němu hloupá reakce jednoho muže u retweetu mého včerejšího příběhu od @JulieMontek. Pohrdavě se ptal, jaký je podíl žen a mužů na budování třeba Československa a kolik zakladatelek politických stran, nebo třeba budovatelek průmyslu tu bylo.
Jenže to je právě ten problém – podíl byl a je nízký, ale ne proto, že by ženy byly méně schopné, ale jako důsledek všech těch klacků, které společnost ženám házela a háže pod nohy. Dám pár příkladů, kromě těch, které už jsem uvedl ve svých příbězích.
Vše začínalo už u vzdělání. Dívky dlouho nesměly studovat na veřejných gymnáziích. Lise Meitnerová proto musela gymnaziální učivo dohánět soukromě a stala se teprve druhou ženou, která ve Vídni získala doktorát z fyziky. V Berlíně ji chemik Emil Fischer pustil pouze do suterénní truhlářské dílny se samostatným vchodem z ulice. Ani na toaletu v budově univerzity nesměla, musela chodit do nedaleké restaurace. Pět let navíc pracovala zcela bez nároku na plat.
Nettie Stevensová učila patnáct let na vesnické škole, aby si vůbec našetřila na univerzitní studia. Na Stanfordovu univerzitu nastoupila v pětatřiceti letech, doktorát obhájila ve dvaačtyřiceti. Místo výzkumné profesorky pro ni kolej Bryn Mawr zřídila až ve chvíli, kdy umírala.
A i tam, kde ženy studovat směly, diplom často nedostaly. Univerzita v Cambridgi je sice ke zkouškám připouštěla, akademické tituly jim však začala oficiálně udělovat až v roce 1948. Habilitace, řádná profesura či možnost přednášet pod vlastním jménem – to vše představovalo další zavřené dveře. Některé se pootevřely až po celých desetiletích asistentury, jiné vůbec.
Další překážkou byl majetek. Vdaná žena v 19. století často nemohla vlastnit patent, firmu ani bankovní účet. Vynálezkyně Eunice Newton Footeová zkonstruovala termostatická kamna, patent však musel být připsán jejímu manželovi, protože žena by své vlastnictví před soudem neobhájila.
Hlasovací právo, které by umožnilo tato pravidla změnit, získaly Američanky i Češky až v roce 1920. Stevensová zemřela o osm let dříve – k volebním urnám nikdy nesměla. Tedy poukazovat třeba na jejich slabé politické zapojení, když ani nemohly volit, je stupidní. I dnes to vidíme v ČR: v @PiratskaStrana se snažíme, aby ženy byly vždy na volitelných místech kandidátek na všech úrovních (letos tvoří dokonce většinu našich poslanců), jiné strany je mají spíš jako nežádoucí doplněk na konci a zvoleno je pak minimum.
Pokud ženy navzdory všemu dospěly k přelomovým objevům, uznání nezřídka sklidil jejich mužský kolega. Footeová v roce 1856 experimentálně doložila, že oxid uhličitý ohřívá atmosféru. Její práci však na vědeckém fóru prezentoval Joseph Henry, který ji zlehčil. Za objevitele skleníkového jevu je tak dodnes označován John Tyndall a uváděn rok 1859. V době působení Rosalind Franklinové na King's College nesměly vědkyně ani do profesorské jídelny. Slavnou difrakční „Fotografii 51“ navíc Maurice Wilkins ukázal Jamesi Watsonovi bez vědomí a souhlasu Franklinové; Nobelovu cenu za objev struktury DNA následně převzali tři muži. Lise Meitnerová v zasněženém švédském lese teoreticky spočítala jaderné štěpení, Nobelovu cenu za chemii však obdržel sám Otto Hahn. Meitnerová byla nominována devětačtyřicetkrát, leč marně. Nettie Stevensová jako první prokázala vztah mezi chromozomy X a Y a určením pohlaví. Na klíčovou konferenci o tomto objevu však byli pozváni pouze Edmund Beecher Wilson a Thomas Hunt Morgan. Stevensová nikoli. Morgan navíc v nekrologu posunul dataci jejího výzkumu aby Nobelovu cenu za roli chromozomů v dědičnosti nakonec převzal sám.
Kdo měl rodinu, narážel na další bariéru. Dětské školky ani sdílená rodičovská péče neexistovaly. V 19. století navíc při každém z porodů umíralo pět až deset rodiček z tisíce. Ženy tehdy mívaly mnohem více dětí, celoživotní riziko úmrtí tak bylo ještě citelnější: například ve Švédsku zaplatila těhotenství či porod životem zhruba každá čtrnáctá vdaná žena. Značná část potenciálních badatelek tak z vědeckého života zmizela dříve, než do něj stihla vůbec vstoupit.
Ženy, které nástrahy mateřství překonaly, často zůstávaly v domácnosti. Nikoli pro nedostatek talentu, ale proto, že dobová společnost očekávala, že veškerou péči o děti, dům i manželovu kariéru ponesou na vlastních bedrech. Zatímco muži jezdili na kongresy, vědkyně ztrácely kontakt se svým oborem. Kvůli mateřství předávaly rozpracované projekty kolegům. Z grantových soutěží a výběrových řízení na vedoucí pozice vypadávaly, neboť mezera v profesním životopise znamenala profesní handicap a vědecké publikace stárnou rychleji než děti. To není argument, že vědkyň bylo v minulosti nutně stejně jako vědců. Je to důkaz, že jich bylo méně právě proto, jaké systémové překážky musely překonávat – a leckde jim v cestě stojí dodnes.
Ještě hlubší mlčení panuje kolem žen, které do laboratoří nikdy nevstoupily, a přesto vědecký pokrok umožnily: manželek a matek vědců. Přepisovaly rukopisy, hostily kolegy, nesly tíhu celé domácnosti, vychovávaly děti a vytvářely prostor, bez kterého by přelomové studie nikdy nevznikly. V oficiálních seznamech laureátů, vynálezců ani univerzitních profesorů jejich jména nefigurují. Přesto do dějin vědění neodmyslitelně patří – jako nezbytná podmínka, bez níž by se mnohé oslavované vědecké kariéry vůbec neuskutečnily.
Statistiky tento stav výmluvně dokreslují i dnes. V Evropské unii zastávají ženy přibližně třicet procent nejvyšších akademických pozic a šestadvacet procent vedoucích postů na vysokých školách.
V Česku je situace ještě nepříznivější. Ženy sice tvoří šedesát procent absolventů magisterského studia, mezi profesory jich však najdeme pouze okolo šestnácti procent. Podíl docentek dosahuje zhruba sedmadvaceti procent. Mezi výzkumnými pracovníky po přepočtu na plné úvazky zůstává žen pouze 24,2 procenta, v celém sektoru výzkumu a vývoje pak 28,7 procenta. V technických vědách klesá jejich zastoupení ke třinácti procentům. Podle monitorovacích zpráv Národního kontaktního centra – gender a věda (@NKC_CZ) stály ženy pouze v čele deseti až třinácti procent vědeckých a vysokoškolských institucí, v širších rozhodovacích orgánech jich zasedalo okolo třiadvaceti procent. Polovina českých vědkyň s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry vůbec nenastoupí. Podíl žen mezi výzkumníky je v České republice nejnižší v celé Evropské unii – a od roku 2005 dokonce mírně poklesl. Při současném tempu jmenování nových profesorek by se Česko parity dočkalo až v roce 2213.
Ty badatelky, které se k laboratorním přístrojům přece jen dostaly, se často nedožily věku, v němž se prestižní medaile udělují. Rosalind Franklinová podlehla rakovině vaječníků v pouhých sedmatřiceti letech – čtyři roky před udělením Nobelovy ceny za DNA. Nettie Stevensová zemřela v padesáti letech na karcinom prsu. Ukazuje to, jak pozdě se dnes okno pro ocenění otevírá.
Na počátku 20. století dosahoval průměrný věk oceněného třiapadesáti let. V období let 2010–2025 se však pohyboval mezi šestašedesáti a devětašedesáti lety. Peter Higgs čekal na potvrzení své teoretické předpovědi půl století a ocenění převzal ve čtyřiaosmdesáti letech; John Goodenough se dočkal dokonce v sedmadevadesáti. Kdo do výzkumu vstoupí o patnáct let později – například proto, že musel nejprve vyučovat a pečovat o rodinu –, do tohoto úzkého věkového rámce často nestihne dospět. Posmrtně se ocenění neuděluje. Výjimka z roku 2011, kdy Ralph Steinman zemřel tři dny před oficiálním vyhlášením a výbor o tom v dané chvíli nevěděl, pouze potvrzuje pravidlo.
Zastoupení oceněných žen dohání Nobelův výbor převážně mimo exaktní vědy. Mezi laureáty Ceny za mír tvoří ženy přes šestnáct procent, u literatury okolo čtrnácti. Ve fyzice se jejich podíl pohybuje zhruba kolem tří procent, v chemii a ekonomii je bilance obdobně nízká. Během prvních padesáti let udílení cen získalo medaili pouhých pět žen. Do roku 2025 připadá na jednašedmdesát oceněných žen celkem dvaasedmdesát Nobelových cen (Marie Curie-Skłodowská je započítána dvakrát). Přírodní vědy a lékařství – tedy fyzika, chemie a fyziologie nebo lékařství dohromady – čítají pouze okolo šestadvaceti ženských jmen, což činí méně než čtyři procenta.
Nejde o snižování významu ocenění za mír a literaturu, ale o pojmenování selekčního filtru: statistické zastoupení žen lze mimo přírodní vědy navyšovat podstatně rychleji než uvnitř nich.
Pro vás, které to zajímá, jsem zpracoval dashboard laureátů Nobelových cen. Všechna souhrnná data – obory, věk, pohlaví i jednotlivé roky – jsou dostupná na kapler.cz/nobel.html. Nastavte si ve filtru pouze fyziku, chemii a lékařství a vyřaďte mír i literaturu. Tento markantní rozdíl shrnuje celé téma v jediném kliknutí.
Rosalind Franklinová, Nettie Stevensová, Lise Meitnerová a desítky dalších osobností v oficiálním seznamu Nobelovy nadace (@NobelPrize) chybí. Nikoli proto, že by jejich vědecký přínos byl menší. Důvodem je, že je společnost nejprve nepustila k vědecké práci – a když už jim přístup umožnila, medaile se začaly udělovat až ve věku, jehož se tyto badatelky nedožily kvůli čistě ženským smrtelným onemocněním. Vedle nich navíc zůstává ještě delší, bezejmenný zástup: ženy, které vědecké studie samy nepublikovaly, ale umožnily jejich vznik.
Mám nápad a úkol pro vás – pojďme zkusit tyto informace co nejvíce rozšířit, aby to pochopilo co nejvíce lidí – schválně, klikněte na Repost, tam zvolte možnost Citovat a dejte tam mention alespoň na tři lidi z vašich sledujících či sledovaných, které by podle vás tohle téma mohlo či mělo zajímat nebo komu by se tohle shrnutí či další články ze série #ZenyVeVede mohly líbit (tedy napište @ s jejich username, například moje je @tkapler). Schválně, jestli vás bude alespoň stovka.
A zítra si přijďte přečíst další díl, bude o Cecilii Heleně Payneové, která objevila z čeho se skládá Slunce, ale právě kvůli mnoha zde zmíněným ústrkům slávu získal někdo jiný.
😍 Sebastian Vettel a bordo del F2002 de Michael Schumacher en Monza
🍩 ¡Con donuts incluidos!
🤤 EL SONIDO
#F1 #ItalianGP 🇮🇹
teapawt.net/ADUOEnjoyer/status/209…
Kutiška retweeted
About being alive these days 🐾

ALT A two-panel comic featuring two black cats in an interview. In the first panel, one cat holds a microphone and asks, “Mr Whiskers, do you feel prepared for all of this?” The other cat cheerfully replies, “Of course not!” In the second panel, Mr Whiskers opens his enormous round eyes and adds, “I suspect none of us were designed to process all of whatever it is that’s happening right now.”
Kutiška retweeted
Happy birthday to Margaret Hamilton!
Hamilton led the development of the flight software design that powered Apollo 11's historic journey to the Moon. Discover her story on the blog: s.si.edu/4ly0ASi




































