V.

Je tohle „prostě horké léto"? Data ukazují, že tak vysoké teploty by v minulosti byly prakticky nemožné. Jinými slovy, bez vlivu změny klimatu by nenastaly. Nová bleskově zpracovaná analýza vědeckého týmu World Weather Attribution ukazuje, jak velký podíl má na současné vlně veder v západní a střední Evropě změna klimatu. A týká se i nás: v Česku překonala rekordy tepelného stresu (WBGT – ukazatel kombinující teplotu a vlhkost, tedy zátěž, kterou tělo skutečně cítí) všechna analyzovaná města. Vědci porovnali dnešní klima (oteplení o ~1,4 °C) s klimatem před 23 lety (vlna veder 2003) a před 50 lety (1976): 👉 Denní teploty jako tento týden jsou dnes asi 10× pravděpodobnější než v roce 2003. (Všimněte si, jak rychle se mění podmínky. Nejde o rok 1850/1950, ale pouhých 23 let.) 👉 Horké tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C, jsou dnes více než 100× pravděpodobnější než v roce 2003. 👉 V klimatu roku 1976 by taková červnová vlna veder byla prakticky nemožná. Jinak řečeno: stejně vzácná vlna veder by byla v roce 1976 ve dne o 3,5 °C chladnější. To, co bylo dřív na samém okraji možného, je dnes blízko normálu. Analýza prověřila i možný vliv přírodní variability, konkrétně fenoménu El Niño – data jednoznačně dokládají, že na současnou vlnu veder vliv nemá. Hlavní hnací silou je spalování fosilních paliv, respektive nárůst koncentrací CO₂, který způsobuje. Denní teplotní maxima se přitom v Evropě oteplují zhruba třikrát rychleji než globální průměr. Proč na tom záleží: vedro zabíjí v Evropě víc lidí než všechny ostatní přírodní pohromy dohromady. V extrémním létě 2022 zemřelo v Evropě přes 60 000 lidí na následky veder — a 56 % těchto úmrtí jde přímo na vrub změně klimatu. A teploty dál porostou, dokud nepřestaneme spalovat fosilní paliva. Jak rychle to bude, rozhoduje o tom, na jak horké léto se Evropa – a my v Česku – budeme muset připravovat. Zdroj: World Weather Attribution (2026)